Kytičky na střeše


Občas se musím vracet v myšlenkách do minulosti, abych si vysvětlil a zdůvodnil chyby, kterých jsem se dopustil a především se jim v budoucnu vyhl, tedy poučil se z nich.




Při své současné činnosti stavebního dozoru, kterou doplňuji klientům i konzultacemi se setkávám s různými názory, které se snažím bourat, vyvracet, doplňovat či potvrzovat metodami brainstormingu. 


Ať už se jedná o sanace, hydroizolace, systém vytápění, větrání apod. Je to další schopnost ve které se vzdělávám. Potřebuji přesvědčeného klienta o svém vlastním rozhodnutí a nikoli rozklepaného pochybujícícho zákazníka. 


Vždy ale záleží na typu klienta, jestli je schopný poslouchat a vnímat. 


O zelených vegetačních střechách, jejich vlastnostech, účincích, nákladech se napsalo už hodně článků. Kdo chce tak jde až na úroveň rozmanitosti výběru rostlin, barevnosti a přínosu pro hmyz v různých ročních obdobích. 


Kdo chce, tak jde na úroveň recyklace srážkové vody, která postupně odtéká po deštích z tohoto typu střech. V mém případě je recyklace dešťové vody ze střechy 50m2 garáže se zelenou střechou plánována do uzavřeného okruhu s vertikální zahradou, kterou brzy konstrukci doplním a přepad přebytku do skalky. 




Kdo chce, tak jde na úroveň Feng-šuej a pracuje s polaritou jinu a jangu a s tzv. pěti elementy (voda, země, dřevo, oheň, kov) a snaží se mezi nimi nastolit harmonii prostřednictvím barev, tvarů, materiálů, vůní i zvuku.


Jako stavební dozor mě nezajímají jen výhody a nevýhody zelených vegetačních střech, ale i investiční a provozní náklady. Zajímají mě souvislosti, motivace a budoucnost na kterou například klient, řešící aktuálně výběr dlaždiček nevidí. 


Jedním z faktorů, které vstupují do hry jsou náklady na realizaci skladeb. Tam je bez diskuse realizaci extensivní skladby na ploché střeše nutné nahlížet jinak na náklady než na šikmé střeše. 


Nedávno jsem viděl na plochých střechách jedné akce odstraňování 12 let starých skladeb až na beton. Viděl jsem tuny zeleného plesnivého kačírku, který se odvážel. UV filtry ve střešních foliích nejsou na doživotí a s předpokládanou životností 30 let střešních folií na plochých střechách můžete počítat. Zatížit ji plaveným kačírkem, který částečně nahradí ochranu folie před účinky UV je určitě vhodnější, než ji nechat napospas volně klimatickým jevům. Proti ceně kačírku za m2 ve vrstvě 10 cm se pak může směle postavit cena skladby zelené střechy, zvláště, když víte jak na to a nenecháte se oškubat pochybnými firmami, které se začali zjevovat jak hyeny tušící příležitost. 


Nedávno jsem se pokoušel klienta přesvědčit o výměně plechové krytiny na střeše se spádem 5° za zelenou skladbu a jeho strach jsem se snažil rozptýlit nabídkou, že se mu o ní budu 2 roky starat zdarma a rostliny mu uhradím ze svého. Marně. 


Jeho strachem, byla péče a přístup na střechu, strach z výšky a obavy z plevele. Je fanoušek zelených střech, miluje je, ale tuto obavu se mi nepodařilo odstranit. I s takovou obavou je nutné počítat. Od strachu z výšek nás chrání prostředky osobní ochrany, od strachu z plevele nás chrání ochota věnovat zeleni, která nám přináší tolik bonusů do 10ti hodin ruční práce ročně. 


Jednu celou hodinu věnuji kontrole střech o ploše 150m2 měsíčně a to jen v období jaro, léto podzim. 


Odkaz na článek: https://dozor-brno.blogspot.com/2021/06/voda-na-zahrade.html


Šikmé střechy jsou pro skladby výzvou. Nákladově se pohybují významně výše i například z těch důvodů, že se vyplatí instalovat (pro jistotu) i závlahový systém, byť je jednoduchý a levný. U šikmé zelené střechy je však nutné investici postavit proti nákladům na tloušťky izolací, které mají chránit v létě před teplem. Proti nákladům na chlazení interiéru prostoru pod šikmou střechou a to i provozních nákladů na energie. 




Intensivní střechy s vysokými vrstvami skladeb jsou už defacto zahradami, kde lze pěstovat zeleninu a taky je k těmto nutné tak přistupovat. Vyžadují  stejnou péči jako zahrady. Hnojení, sekání trávy, pletí atd. 


  1. Lepší život - Vegetační střechy vracejí zeleň do měst, mají pozitivní psychologické účinky na jejich obyvatele a poskytují prostor pro relaxaci. Kromě sociálních a ekologických aspektů zvyšují i atraktivitu bydlení. Zelená střecha může být součástí terasy domu a tvořit společný prostor pro odpočinek.
  2. Biodiverzita - Zelená střecha je sama o sobě biotopem, který přitahuje množství malých živočichů a přispívá tak k větší biodiverzitě, ať už je instalována kdekoli. Přínosem může mít tak vegetační střecha i pro vaše okolí, zvláště pokud máte zahradu. 
  3. Lepší akustika - Majitelé střešních zahrad si mohou dopřát klidný odpočinek bez ruchu velkoměsta, protože střešní zahrady dokážou pohlcovat zvuk z venkovního prostředí. Vegetační střechy založené na lehké střešní konstrukci je téměř nemožné zatížit silnou vrstvou substrátu. Pro tyto případy jsou vhodné skladby vegetačních střech s hydrofilní minerální vlnou. Ta totiž působí nejenom jako tepelná izolace, ale její funkce je současně i akustická. Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je 6 dB, a to je velmi vysoká hodnota. Například rozdíl 10 dB vnímá člověk jako zvuk s poloviční hlasitostí.
  4. Přirozená klimatizace - Vegetační střechy zlepšují mikroklima uvnitř budovy tím, že snižují tepelné výkyvy obytných prostor pod střechou v letních i zimních měsících. Budovy, betonové a asfaltové povrchy ulic totiž absorbují přes den obrovské množství tepla ze slunce. Teplota v centru měst je kvůli tomuto efektu o 1–3 °C vyšší oproti lesní krajině. Ve večerních hodinách může tento rozdíl činit až 10 °C. 
  5. Snižují tvorbu smogu - výrazné zvýšení teploty následně ovlivňuje i množství srážek ve městě a jeho okolí. Přehřívání vede navíc ke stoupání teplého vzduchu, který s sebou ze země zvedá prach a další nečistoty, které pak následně dýcháme. Poletující prach je příčinou až 15-ti procentního poklesu slunečního svitu. Vyšší teplota vzduchu spolu se znečišťujícími látkami urychluje tvorbu smogu. Městská zeleň v parcích, na zelených střechách a stěnách tak tvorbu smogu výrazně snižuje.
  6. Životní prostředí a mikroklima v okolí - Oproti lesnímu prostředí je ve městech desetinásobná koncentrace oxidu siřičitého, dvacetinásobná koncentrace oxidu uhličitého a třicetinásobná koncentrace prachu a oxidu uhelnatého. Zeleň na střechách pomáhá výrazně redukovat znečištění vzduchu městského prostředí. Fotosyntézou rostliny geniálně spotřebovávají oxid uhličitý a vracejí čistý kyslík. Jeho množství je závislé na druhu a velikosti vegetace, která je na střechu vysazena. Rozhodující je její listová plocha. Čím hustší je vegetace, tím větší je produkce kyslíku. Hustota olistění také určuje schopnost zachytávat prach a škodliviny z ovzduší. Střešní vegetace zpomaluje pohyb vzduchu. Prach a znečištění, které ulpívá nejen na listech, ale i celém povrchu rostlin, se při dešti dostává zpět do vegetační vrstvy. Kromě okysličování vzduchu zvyšuje vegetace i jeho vlhkost, čímž pozitivně ovlivňuje jeho kvalitu. Může absorbovat plynné škodliviny, aerosoly a váže těžké kovy.
  7. Hospodaření s vodou - Zatímco z běžné betonové střechy s hydroizolací odteče během deště až stoprocentní množství vody, zelená střecha dokáže toto množství snížit průměrně na polovinu. Existují ale i typy zelených střech, které umějí odtok vody snížit na pouhých pět procent! Zbytečně odtékající voda velmi zatěžuje systém městské kanalizace. Nejenom, že je nutné tuto vodu staženou do podzemních stok odvádět, ale musí se dále i čistit. Přitom je to zbytečné, protože dešťovou vodu je možné využít na splachování, údržbu a úklid, na zalévání.
  8. Ušetří náklady - Zelené střechy působí jako aktivní tepelná izolace. Při letním slunném dni se může prostá plochá střecha rozpálit až na 70 °C, na stejné ploché střeše pokryté vegetačním souvrstvím však bude teplota sotva poloviční. Takový teplotní rozdíl znamená u vegetačních střech účinnou regulaci teplotních výkyvů, stálejší tepelný komfort a s tím spojenou markantní úsporu na nákladech za klimatizaci vnitřních prostor. Opačný efekt můžeme očekávat v zimě, kdy dochází ke snížení tepelných ztrát.
  9. Zvyšuje životnost střechy - Střešní hydroizolace bývá vystavena obrovským tepelným extrémům a klimatickým vlivům (například kroupám). Zelená střecha poskytuje jejich ochranu a prodlužuje životnost střešního souvrství až na dvojnásobek.
  10. Fotovoltaika - Extenzivní zelené střechy lze vhodně kombinovat i s fotovoltaikou a dosahovat tak zdvojeného adaptačního účinku. 
  11. Cyklus - V kombinaci s kořenovou čistírnou a vegetačními fasádami umožňují zelené střechy i uzavřený cyklus vody.
  12. Elektrosmog - ano, zajišťují ochranu i před elektrosmogem. 
  13. Estetika - mají významnou estetickou funkci a jedná se o významný architektonický prvek, takže se nelze divit, když na ní ulpí zvídavé oči vašich sousedů. 
  14. Aromaterapie - rozkvetlé rozchodníky do svého okolí šíří i vůně, kterou nemusíte vnímat na 100% jako intensivní, ale podvědomí s tím umí pracovat. 
  15. Bylinky - Nikdo netvrdí, že střecha musí mít jen estetický charakter. Pokud ji doplníte bylinkami a zajistíte vše co bylinky vyžadují, můžete i z extensivní mít za určitých podmínek i užitek.


Teoreticky se pro zelené střechy dají využít všechny objekty s plochou nebo pultovou střechou, které mají dostatečnou únosnost a snesou u lehkých rozchodníkových střech přitížení 80-100 kg/m2. 




Závěrem


Vrátím se ale úplně na začátek. Zpětně se dívám i na svoje chyby v rozhodnutí. Jednou z chyb nad kterou stále přemýšlím byla realizace plechové střechy na našem domě. V té době, ale o zelených střechách a výhodách nikdo skoro nic nepsal, nevěděl a ceny byly šílené. Stavební dozor byl na svou dobu neskutečně hloupý a stavební firmy jsem radši poslal do insolvence, než abych s nimi pokračoval. 


Něco z historie pro vytrvalejší čtenáře


První střešní zahrady byly prokázány již za doby panování krále Šalamouna v letech 917-929 př. n. l. Z této doby pocházejí vykopávky v Ninive, které dokazují existenci střešních zahra. Známé jsou rovněž visuté zahrady Semiramidiny vybudované v Babylónu za panování krále Nabukadnesara II. v letech 605 – 562 př. n. l. Tyto zahrady byly považovány za jeden z tehdejších sedmi divů světa. Ve starověkém Římě se dokonce stala vegetační střecha (střešní zahrada) nezbytnou součástí většiny patricijských domů a paláců. Příkladem je Diomédův palác objevený za hradbami Pompejí. V roce 28 př. n. l. vznikla kruhová hrobka císaře Augusta. Tato stavba měla taktéž terasu osázenou zelení, jako byly například cypřiše a květiny v přenosných nádobách. V prvních čtyřista letech našeho letopočtu, je vývoj zelených střech přerušen. Další významnou stavbou je palác Medicejských, nazývaný Villa Careggi. Tento palác vznikal v renesanci ve Florencii. Zajímavý je mimo jiné i tím, že střešní zahrada a osázené terasy mají rozlohu více než 1000 m2. V renesanci a pozdějším období se i nadále vyvíjejí a rozšiřují terasovité zahrady a stavby zelených střech. Většinou se ale jedná o reprezentativní a nákladné stavby, a proto je to záležitost spíše vyšších vrstev obyvatelstva.


Od roku 1867 dochází k významnému zjednodušení a bezpečnějšímu řešení zelených střech. Dochází k vynálezu železobetonu, který navíc prodlužuje životnost konstrukcí. Stavbou u které dochází ke spojení těchto prvků je nájemní dům v Lombardii, postavený roku 1887 architektem F. Hennebiquem.


Počátek 20. století přináší rozvoj střešních zahrad. O tuto skutečnost se nemálo zasloužil i významný světový architekt Le Corbbusier. Architekt prohlásil, že zelenou střechou nahoře se vrátí přírodě zastavěná plocha dole. Vegetační střešní plochy se stávají důležitou součástí jeho urbanistických koncepcí.


Do 40. let vzniká poměrně dost střešních a terasovitých zahrad. Přesto mnoho projektů zůstalo bez realizace. Objevují se různé problémy ve stavebním a konstrukčním řešení střech. Stále nejsou vyjasněny otázky vhodných rostlin a půdních substrátů. Dále je zde problém nadměrné hmotnosti půdních substrátů a stavebních materiálů. Toto vše je hlavní překážkou rozvoje vegetačních střech a zelených teras.


Po druhé světové válce, kdy dochází k rozvoji chemického průmyslu i plastických hmot. To vede současně k mnohým uspokojivým řešením vegetačních souvrství. K rozvoji projektů a staveb dochází zejména ve Švýcarsku a Německu po roce 1950. 


Kolem 80. let 20 století přibývá významných ozeleněných ploch. Střešní zeleň se stává významnou podporovanou součástí humanizace obytných prostředí.K největšímu rozvoji dochází v té době v Německu. Dochází k využití nových stavebních technologií a poznatků. Střešní zahrady jsou zde zakládány na střechách s poměrně malou únosností a rostliny jsou osazovány do tenkých vrstev substrátu (4 – 10 cm.). Z těchto technologických poznatků vycházejí i dnešní moderní koncepce a studie. 


Na našem území se zelené střešní zahrady začínají osazovat od druhé poloviny 19. století. Z historických průzkumů, které jsou zásluhou světových válek mnohdy neúplné, lze vyčíst, že prvním doloženým pokusem o ozelenění střešní konstrukce je zámecká konírna v Lipníku nad Bečvou. Další z mnoha významných staveb na našem území je hotel Thermal v Karlových Varech, postavený v poválečném období (1976). 


Zelené střechy integrovali do svých ikonických staveb i slavní funkcionalističtí architekti meziválečného období. V Brně například Mies van der Rohe do vily Tugendhat, nebo Arnošt Wiesner do budovy dnešního Českého rozhlasu na Beethovenově ulici. Jenom tehdejší hydroizolační technologie nebyly tak dokonalé, jako dnes, střechy začaly zatékat a vegetační souvrství bylo nahrazováno lepenkou nebo dlážděnou terasou.