Máme v Brně rodinný dům. Když jsme řešili stavbu, měli jsme co dělat, abychom vyšli s výší hypotéky a za určitého nízkého standrardu stavbu dokončili a měli tak pro rodinu střechu nad hlavou. Postupem času jsme mohli pokračovat ve vylepšování, zvelebování a to samozřejmě na základě bolavě získaných zkušeností.
Úvodem
To samé se v mnoha případech děje u všech mých klientů. Přesto mají nespornou výhodu, protože mají k dispozici stavební dozor. Nejen ke kontrole stavby, ale i ke konzultacím, jak před stavbou tak v průběhu. Nejen pro ně je toto zamyšlení nad jejich budoucností. Vše co se bude totiž dělat v budoucnosti bude drahé, náročné a třeba i nemožné. Štěstí přeje připraveným, byť zkušenosti jsou stále nepřenosné.
Akumulace dešťových vod
Jedním z témat, které chci probrat je voda. Voda na zahradě, voda na pozemku, voda před domem za domem a neplatí, že nikde nesmí stát. Když vyloučím náhody a štěstí v podobě blízkého toku, říčky nebo vydatné studny, tak klientům pro pohodlí na jejich zahradě zbývá jediné. Získat maximum z dešťových srážek či realizovat nákladný vrt pro studnu, která nemusí být vdy tak vydatná a ne vždy múže vyjít i s ohledem na náklady jako primární zdroj vody pro zahradnické choutky majitelů.
Zbývá jediné a to získávat maximum vody z jiných zdrojů. jedním ze zdrojů je kořenová čistírna odpadních vod popřípadě podzemní akumulační nádrže.
Vše záleží na možnostech pozemku a zde narážím na absurditě staveb typu bungalov, které maximalizují zastavěnou plochu stavby na úkor pozemku. Navíc obrovská plocha střechy umožňuje jímat obrovské objemy vody, které nejsou pak díky malým plochám využity a vsakují se bez dalšího užitku. Vsakovací nádrže by měly být poslední možností využití přebytků vody. Přirozenější je vsakování do povrchových vrstev pozemku prostřednictvím například řízené závlahy. Některé pozemky totiž neumožňují díky podloží a pomínkám efektivní vsak popřípadě zakazují z důvodu vzniků kaveren.
Jak jsem uvedl na začátku, zaměřil jsem se na stavbu a nikoli na budoucnost. Ta nás samozřejmě dohnala poměrně brzo a donutila nás přemýšlet o pohodlí, které nám příroda poskytuje pokud jí pomůžeme.
Prvním úkolem bylo zřídit akumulační dešťovou nádrž, která nám umožnila napojit všechny svody a odstranit líhniště komárů v podobě sudů. Díky vysoké spodní vodě, jsme získali díky blízkému zasypanému mlýnskému náhonu přístup k dalšímu zdroji. Ten však nezapočítávám i přes jeho využití, neboť to se nepoštěstí každému.
Přesto i přes získání sekundárního zdroje jsem zanedbal objem nádrže. I přes veškeré výpočty jsem instaloval jen 5m3. Musím říci, že je to zajisté velké množství vody a především velké množství zeminy, které jsme složitě následně po výkopech likvidovali.
Když však vezmu v potaz množství stromů a zeleně na pozemku a neskutečně žíznivý trávník, tak je 5m3 zcela nedostačující objem. Dnes bych pravděpodobně investoval do realizace minimálně 14 m3 podzemní kapacity zásobníku.
Každodenní zálivka trávníku nás stojí do 1m3 vody, čímž bychom za 5 dní byly na suchu a při například měsíčním suchu znamená pro zahradu pohromu pokud bychom nevyuívali vodu z vodovodního řádu, čemuž se musí kadý vyhnout už z principu.
Při sušších letech, které nás budou rok od roku sužovat více je pro pozemek 600 m2 i objem nádrží kolem 15m3 na hraně.
(Výpočet objemu nádrže: https://destovavoda.cz/kalkulator-velikosti-nadrze.html)
Přesto se objevují realizace domů, které už v rámci projekce počítají s využitím dešťové vody v domácnosti.
Na toto využití je třeba se podívat s daleko přísnějším pohledem na věc. Objem dešťové nádrže se při výpočtech násobí a je nutné počítat nejen s technologií, která na to navazuje, ale nutností mít nádrž napojenou i na řád pitné vody z vodovodu, která ji dopustí v případě nedostatku vody.
Vše lze řešit nákladnou elektronikou, senzory, snímači a dalšími doplňky. Přesto má využití dešťové vody v domácnosti budoucnost. Tato totiž neobsahuje chlor a soli, takže je i pro samotné zalévání vhodnější než voda pitná. Praní v dešťové vodě zase lépe rozpouští prací prášky a nezatěžuje pračku, protože voda je měkká. Takže z dlouhodobého hlediska je praní méně nákladné i proto, že není potřeba pořizovat změkčovače vody.
To, kolik vody spotřebujeme, si často uvědomíme až ve chvíli, kdy přijde vyúčtování za vodné a stočné. Je to tak proto, že vodu zkrátka potřebujeme k životu nejen my, ale i rostliny a zvířata kolem nás. Uvádí se, že průměrná spotřeba pitné vody na jednoho obyvatele činí přes 100 litrů vody /den.
Způsobů, jak snížit spotřebu pitné vody je mnoho – jedním z nich je právě využití dešťové vody, která může nahradit kvalitní pitnou vodu tam, kde není až tak potřeba. Jedná se o běžné činnosti jako je úklid domácnosti, praní, splachování toalet nebo, snad nejtypičtěji, zalévání zahrady. Možná se to nezdá, ale až 50 % denní spotřeby vody v domácnosti může být nahrazeno vodou dešťovou.
Protože dešťové mraky vznikají odpařováním, mohla by dešťová voda být teoreticky vodou destilovanou, tedy čistou bez rozpuštěných látek. Už v atmosféře ale dochází ke kontaktu této vody s různými chemickými látkami, stejně jako při průchodu atmosférou směrem k zemi a následně i na povrchu Země. To ale neznamená, že bychom z použití dešťové vody měli mít obavu – z výzkumů různých institucí vyplývá, že chemické znečištění srážkové vody leží vesměs v hranicích limitů pro jakost pitné vody. Kvalita srážkových vod je tedy naprosto vyhovující pro splachování WC, praní prádla nebo zálivku.
Vzhledem k možnému primárnímu mikrobiologickému znečištění se nedoporučuje využívání srážkové vody v oblastech s velkou prašností, vedle velkých komunikací a s velkým počtem holubů. V případě mimořádných požadavků na kvalitu srážkové vody z hlediska mikrobiologického znečištění je možné do systému zařadit UV zářič pro dezinfekci srážkové vody. Dále je třeba minimalizovat možnost, že se dešťové vody někdo napije.
Pro zálivku je dešťová voda vhodná zejména proto, že neobsahuje chlor ani soli, které rostlinám neprospívají. Některé rostliny jsou tak citlivé, že by se pitnou vodou ideálně neměly zalévat vůbec (např. rododendrony nebo azalky, kanadské borůvky).
Dešťovou vodu můžeme použít také při údržbě a úklidu. Například pro mytí auta je zapotřebí velké množství vody a právě zde je ekonomicky i ekologicky výhodné použít dešťovou vodu namísto vody pitné.
Ne všechny činnosti, které v domácnosti provádíme, vyžadují „placenou“ pitnou vodu. Využitím zdarma dostupné dešťové vody na praní, splachování WC nebo úklid můžeme významně ušetřit. Úspora ale není vše, co dešťovka může nabídnout. Výhodou dešťové vody je navíc i to, že je měkká. To znamená, že tolik nezanáší spotřebiče (např. pračku) a potrubí, protože nedochází k usazování vodního kamene.
Zajímavé je zmínit v souvislosti s dešťovou vodou praní. Díky měkké vodě je potřeba menší množství pracího prášku, protože ten se lépe rozpouští a špína se z prádla lépe uvolňuje. Ušetříte také za změkčovadla a nemusíte se obávat vodního kamene. V oblastech, kde je tvrdá voda, příp. voda obsahující železo, mangan aj. látky, se proto použití dešťové vody pro praní přímo nabízí.
Mnoho lidí jistě napadne, zda nás nemůže praní prádla v dešťové vodě nějak ohrozit – kvalita dešťové vody může být různá. Můžeme však být klidní. Z výzkumů, které byly na toto téma provedeny vyplývá, že počet bakteriálních zárodků v prádle vypraném v dešťové vodě byl srovnatelný s výsledky u prádla vypraného v pitné vodě. Množství bakteriálních zárodků není totiž ani tak závislé na kvalitě vody, ale spíše na míře znečištění špinavého prádla.
Pro tyto situace stačí dešťovou vodu odvádět do akumulační nádrže s filtrem a čerpadlem, příp. lze pořídit i elektronickou řídící jednotku pro automatické dopouštění, hladinový spínač atp. Filtr v tomto případě neslouží k úpravě vody, protože to není potřeba, nýbrž k zachycení listí aj. nečistot, které by se do nádrže mohly dostat.
Využití dešťové vody v domě už je složitější, protože je třeba ji zcela oddělit od rozvodu pitné vody a zároveň zajistit, aby bylo možné v případě nedostatku vody dešťové tuto nahradit vodou pitnou. K tomuto účelu dobře poslouží automatické jednotky pro využívání dešťové a pitné vody. Dále je samozřejmě třeba akumulační nádrž s vhodným objemem, doplněná filtrem. Velikost nádrže závisí zejména na množství srážek v dané lokalitě a ploše střechy, ze které je voda odváděna. Dále je třeba posoudit, zda bude objem nashromážděných dešťových vod dostačující pro potřebu domácnosti, a zda se tedy investice vyplatí.
Vybrat nádrž správné velikosti je důležité jak z hlediska jejího maximálního využití, tak z důvodů provozních, kdy je třeba vyrovnat poměr mezi plněním a předpokládanou spotřebou. Důležitým parametrem pro výpočet vhodné velikosti je plocha, z níž je dešťová voda odváděna (obvykle střecha), a množství srážek, které lze v dané lokalitě předpokládat.
Skladování dešťové vody je velmi důležité, protože při dodržení správného způsobu skladování nebudeme mít problém s udržením hygieny a kvality zachycené vody. Ideální je nádrž umístěná pod zemí, kde nedochází k velkému kolísání teplot a kde není vystavena přímému slunečnímu záření. Z hygienických důvodů také není dobré skladovat zachycenou vodu v nádrži příliš dlouho. Na to je třeba myslet v případě, že jsme např. delší dobu mimo domov. V tomto případě, je třeba nádrž vypustit.
Zelené střechy
Dalším krokem co jsme realizovali, bylo zazelenění všech plochých střech a to od dřevníku počínaje, přes pergolu, garáž a obě přístavby. Vytvořením extensivních ploch na střechách, se změnilo 120 m2 rozpálených ploch na 120 m2 zelených a rozkvetlých luk, které nejen nám přináší radost.
Tyto plochy samozřejmě zredukovali zisk z dešťových srážek, neboť velké množství si ponechají pro sebe. Přesto nám do nádrže poskytují nemalé množství vody. Jen ty nárazy prostě zpomalují.
Co pro své majitele zelené střechy přináší?
- Prodlužují životnost střešního pláště až 3×. Chrání před mechanickým poškozením, UV zářením a vysokými teplotami.
- Zelené střechy snižují spotřebu energie na vytápění až o 25 % a na klimatizaci až o 75 %.
- Zelená střecha účinně pohlcuje městský hluk.
- Zelené střechy snižují teplotu vzduchu v přehřátých městech. Teplota tradiční střechy může být až o 40 °C vyšší než střechy zelené.
- Zadržují vodu z přívalových dešťů, takže kanalizace je v létě vytížena o 70-95 % méně.
- 1 m2 zelené střechy dokáže pohltit až 5 kg CO2 ročně.
- 1 m2 zelené střechy zachytí až 0,2 kg prachových částic ze vzduchu ročně
- Ve své vegetační sezóně poskytují velké mnnoství potravy pro včely a jiný hmyz.
Vodní plocha
Když už jsme měli zrealizovánu nádrž, zelené střechy, tak jsme se pustili do realizace vysněného rybníčku s vodopádem a obrovským množstvím zeleně. Objem této nádrže kolem 30m3 vody do zahrady přidal další vodní prvek, který ji nejen akusticky doplňuje, ale zároveň dochlazuje.
Nemohli jsme realizovat kořenovou čistírnu pro využití splaškových vod z domácnosti, neboť nám tomu brání spoustu navazujících problémů, ale u novostavby bych se přinejmenším zamyslel o budoucích možnostech a stavbu bych pro tyto účely za spolupráce s odborníky připravil.
Člověk by si měl plnit sny a touhy. Proto dalším krokem v příštím roce bude vertikální zahrada o ploše 60m2, která mi nejen přidá na přirozeném chladu v garáži, ale zakryje i nevzhledný kout zahrady a poskytne nějakou formu stravy. To však není primární sen.
Tím je odstranění plechové krytiny sedlové střechy našeho domu o ploše 400m2 a realizace něčeho, co v Brně ještě není. Není to realizace fotovoltaické elektrárny, ale realizace 400m2 extensivní šikmé střechy, která bude našemu domu a především podkroví poskytovat obrovský komfort a to nejen díky schopnosti chladit, ale především akusticky tlumit.
K podobné investici bychom se ale nemohli úchýlit při realizaci stavby, neboť je co do počáteční investice náročnou položkou v napnutém rozpočtu.
Střechy jsou obrovské radiátory, které akumulují obrovské množství sluneční energie, kterou pak předávají zpět svému okolí. Nemyslím si, že to je přesně to co chceme.
Stromy a zeleň
Víte co poskytuje změnu teploty pod rozsochatým listnatým stromem ve dne? Proč je pod ním chladněji a příjemně? Myslíte si, že to je stín z jeho listů? Částečně, ale není to úplně pravda.
Proto dalším krokem bude výsadba minimálně dalších 4 stromů, které nám plocha pozemku umožní i s ohledem na jejich užitnost.
Stromy zcela zadarmo dokáží ochlazovat své okolí nejen stínem, který poskytují, ale i vodou, kterou vypařují. Strom na jižní straně domu byl od pradávna určitou formou přírodní klimatizace. Tato zelená klimatizace má oproti běžné klimatizaci mnoho výhod.
Teplota během dne je ovlivněna především množstvím slunečního záření (slunečních paprsků). Stromy díky svým korunám mnoho slunečního záření odrážejí a část pohlcují. To, kolik slunečních paprsků listy odrazí, záleží na jejich velikosti. Borovicové jehlice odrazí jen málo paprsků, a proto je nám v létě v borovém lese tepleji než v lese listnatém. Listnaté stromy fungují jako klimatizace lépe. V korunách stromů je přes den nejvyšší teplota a teplota při zemi je nižší - díky zastínění na nic dopadne méně slunečních paprsků. A tak můžeme říct, že strom v horkých dnech přes den snižuje teplotu vzduchu ve svém okolí. Stromy dokáží ovlivnit tzv.mikroklima. U dospělého stromů o průměru koruny 10 m bylo vypočítáno, že takové ochlazení by musely udělat čtyři klimatizační jednotky o výkonech 5,6 kW. Takže docela dost ušetříme. Jediný velký strom dobře zásobený vodou chladí v létě výkonem 20 až 30 kW. Pro srovnání, klimatizace v luxusních hotelích mají výkon 2 kW.
Dále stromy ovlivňují vlhkost ve svém okolí. Když na listy stromů dopadá tolik tepla díky slunečním paprskům, potřebují se listy nějak ochlazovat. Listy tedy uvolní vodu, podobně jako když se naše kůže zpotí. Teplo ze slunce způsobí odpaření vody z listů. Tím se listy (stejně jako naše kůže pocením) ochladí. A díky tomu je pak v okolí stromu vlhčeji (např. listnatý strom s korunou o průměru 10 m vypaří za jeden teplý den 400 litrů vody - přibližně dvě plné vany vody). Koruna vzrostlého listnatého stromu má listovou plochu kolem 1 600 m2. Na každém čtverečním milimetru z této plochy se nachází 50 až 100 průduchů, které regulují vypařování vody při „dýchání“ stromu.
Strom dokáže díky kořenům získat velké množství vody z půdy. Pokud má dostatečný přísun podzemní vody, působí ve svém okolí jako velmi účinná klimatizace, která v horkých dnech ochlazuje a zvlhčuje. Strom nefunguje jako houba, která vodu nasaje a nepustí, ale spíš jako zvlhčovač, který vodu přemění na vodní páru a zvlhčuje tak okolní vzduch. V krajině bez stromů se většina slunečního záření přemění na teplo a nezalesněné plochy se tak v horkých dnech přehřívají.
Výhody stromové klimatizace?
- Tato klimatizace nepotřebuje ke svému provozu elektřinu
- Má automatickou regulaci a výkon až několik desítek kilowattů
- Běží na bezplatný solární pohon
- Má nehlučný chod, dokonce pomáhá snižovat hladinu hluku.
- Celý strom je recyklovatelný
- S minimální údržbou vydrží desítky až stovky let. Je to klimatizaci na celý život.
- V létě aktivně chladí i mechanicky stíní, zvlhčuje, případně také v přiměřeném množství uvolňuje příjemné aromatické látky.
- V zimě jako větrolam chrání před studeným prouděním vzduchu a snižuje náklady a vytápění. Úspory energie mohou dosáhnout 10-50%.
- Neprodukuje žádné zplodiny ani odpad, naopak dokáže zachycovat prach a CO2.
- Má několikrát vyšší maximální výkon než obvyklá klimatizační zařízení, která jsou dražší řádově o desítky až stovky tisíc korun, a navíc spotřebovávají elektrický proud.
- Na rozdíl od běžných klimatizačních zařízení, která pracují podobně jako chladničky (uvnitř chladí a vně teplo uvolňují) toto zařízení vázané teplo uvolňuje v chladné části dne a na chladných místech. Vyrovnává tím teplotní rozdíly.
- V případě, že se jedná o strom ovocný, poskytuje i stravu pro své majitele.
- Poskytuje stravu pro včely, čmeláky a další hmyz.
- Poskytuje útočiště pro ptactvo.